Bernardo Secchi je mezinárodne proslulý ucitel, lékar a teoretik urbanismu. Tazatelé: Anneke Bokern (novinár, Berlage Institute), Martino Tattara (architekt, pedagog na Berlage Institute), Fabio Vanin (architekt).

AB: Pane Secchi, jste nejen navrhl Grote Markt a oblast podél reky Dijle v Mechelenu, ale mimo jiné projekty také Theaterplein a Spoornoord Park v Antverpách a Grote Markt a hrbitov Kortrijk. Proc jste tolik projektu v Belgii?

BS: V roce 1989 jsem byl v porote v Antverpách. Poté Leiedael-rezisér Karel Debaere, koho jsem potkal tam, mi zavolal a zeptal se me, jestli bych mela zájem o úcast v soutezi v Kortrijk. V té dobe jsem ani nevedel, kde byl Kortrijk. Prisel do Antverp, vzal me a navstívili jsme místo souteze Hoog Kortrijk. Tato oblast byla velmi zajímavá. Tak jsem se decided, ze jsem chtel udelat tento projekt. Jsme se zúcastnili souteze a vyhráli jsme. Nasi konkurenti byli Bob van Reeth, jehoz projekt jsem opravdu nemel rád, i kdyz jsme dobrí prátelé, Stéphane Beel a Rem Koolhaas. Musím ríct, ze Koolhaas projekt 'byl lepsí nez já. Ale vyhráli jsme.

Po tomto jsme se zúcastnili v nekolika dalsích soutezí ve Flandrech a vyhráli jsme radu z nich. Samozrejme nemuzete vyhrát kazdou soutez, my také ztratili nekolik. V nekterých prípadech musím ríct, ze to byla skoda. Ale my jsme vyhráli mnoho soutezí v mensích mestech. To nás naucilo hodne, napríklad význam techto malých mestech.

AB: Myslíte, ze jste se naucil, jak dulezité jsou v Belgii?

BS: Ano. Velmi casto, kdyz jsem v jednom z tech mensích mestech, myslím, ze jak samotné právo lidí zít tam a ne v centru Bruselu ci Antverpy.

Mimochodem: Chci napsat knihu o svých projektech ve FlAnders. Protoze si myslím, ze vsechny projekty, které jsme delali v Flandrech, at uz realizované nebo ne, dokazují nás výklad Flandry jako sít mensích mest.

FV: Co se snazíme delat s City Visions je zjistit, co taková stredne-velké evropské mesta mají spolecného, protoze by to mohlo být také nesporné evropského mesta obecne. Definovali jsme tri aspekty: verejný prostor, hustota infrastruktury a bydlení. Ve vasem vlámské projekty, ty se zabývají predevsím verejný prostor, ale vase verejná prostranství casto nejsou takové, jaké je klasicky za verejný prostor. Podobne jako hrbitov, který má specifickou funkci a je uzavrený. Myslíte si, ze pojem verejného prostoru je treba re-definice v soucasné strední-velké evropské mesto?

BS: V první rade si myslím, ze charakteristické stredne-velkých mest v Evrope je dulezité, verejných prostranství. Jejich charakter mohl zmenit, A tam je mnoho nových typu verejných prostranství, ale oni mají vzdy dulezité. Co se snazím delat s mým návrhu je transformovat prostor, který obvykle není povazován za verejný do skutecne verejný prostor, prostor, v nemz se lidé setkávají. Pokud pujdete na hrbitov v Kortrijk, najdete lidi, kterí tam jet na kole a pouzít jej jako park. A podívejte se na Spoornoord Park v Antverpách: to, co vsichni mi rekl, ze predtím, nez byla, ze pokud pristehovalci pouzívat, by Belgicané nepouzívá. Ale naopak, kazdý pouzívá nyní. Lidé i tam vdávat! Myslím si, ze to, jak máme pristupovat mestských projektu. Celé síte verejných prostranství, musí být organizovány. Obtízná vec je, aby se starosty obcí a pochopit.

MT: Myslím si, ze vase pouzívání výrazu 'urbanistický projekt' by mohly vytváret urcitý zmatek. Nekterí lidé si mohou myslet, ze to znamená neco jako Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Mohl byste explAin, co myslís tím 'urbanistický projekt'?

BS: To je nedorozumení, které má svuj puvod na pocátku osmdesátých let, kdy jsme zacali navrhovat ruzné druhy projektu pro mesto v Evrope. Vcasné projekty byly vytvoreny, chtel zmenit image mesta. Osmdesátých a devadesátých let bylo období, kdy byla tato strategie prijata mnoha mestech. Mnoho architektu si myslel, ze to znamená svoboda pro ne, ze oni mohli konecne delat, co chtejí, ze urbanismu byl mrtvý. Myslím, ze problém byl urcité libovule. Proc tento projekt a ne jiný? Proc tato oblast mesta a ne jinou? Jakmile si vypracovat strategii jako je tato, musíte rozlisovat a vy predstavit diskontinuita ve meste. Tak jak se vám to legitimovat? To je duvod, proc se domnívám, ze muzeme nejen design zdola-nahoru, ale také na design top-dolu. Musíme myslet na architekturu mesta, a to nejen z budovy. My have rozsírit nase architektonické vize mesta, coz ovsem neznamená, ze musíme poprít dulezitost jednotlivých projektu.

FV: Není obtízné kontrolovat legalizaci techto mestských projektu? Koneckoncu, pro kazdou strategii, existuje komplementární strategie. Myslíte si, ze bychom se mohli pohybovat smerem k utopii znovu? Mozná ne jako v sedesátých letech, ale ve více kriticky, premýslením o prototypové mesta?

BS: Ne, ne, ne! Nemyslím si, ze je mozné vrátit se do spolecného jazyka nebo systém architektury. Moje utopie je to, ze architektu a urbanistu bude najít zpusob, dohodnout se mezi sebou navzájem. Nemyslím si, ze bychom meli zopakovat systematizace sedesátých let.

AB: Myslíte si, ze mensí mesta nabízejí více mozností pro realizaci tohoto utopie, nez metropolí?

BS: Ano, urcite. Nelze spustit neco jako, ze vParis. Nemuzete menit mesto nekolik milionu obyvatel behem nekolika málo let. Problémy jsou tak velké, tak komplexní, ze jsou obtízne resit. Ve stredne-velkých mestech máte více mozností, a to zejména v situaci, jako Flandry, kde jsou mnohé z techto mest. Bylo by také pracovat v Randstad v Holandsku. Je stále mozné se pohybovat, co v polovine-merítku mesta.